Slovensko

Slovenská republika

Slovensko je malebný středoevropský stát s velmi členitou krajinou.

V okolí řeky Dunaj, která tvoří jižní slovenskou hranici s Rakouskem a Maďarskem, se rozkládá úrodná nížina. Za ní se zvedají vrchoviny a horská pásma oddělená hlubokými údolími.

Směrem k severu nadmořská výška hřbetů a vrcholů narůstá, až je nakonec završena strmými skalnatými štíty Vysokých Tater. Kopce, hory a údolí převládají na většině slovenského území. V horských oblastech zdobí krajinu průzračná plesa (jezera většinou vytvořená ledovci), zalesněné kraje jsou domovem divokých prasat, medvědů a rysů. V nejvyšších polohách žijí kamzíci a svišti.

Z hor stéká mnoho prudkých bystřin, jejichž vody se slévají v dravé říčky a řeky. Největší slovenské toky jsou Dunaj, Hron a Váh. Řeka Váh je spoutaná pozoruhodným vodním dílem. Vážskou kaskádu tvoří 17 přehradních nádrží - tam, kde jedna končí, druhá začíná.

Slovenská krajina je osídlená už tisíc let. Drsné horské podmínky dovolily obyvatelům zakládat na strmých úbočích jen nevelké osady nebo samoty vystavěné z nejdostupnějšího materiálu - ze dřeva. Horské vesničky s roubenými dřevěnicemi zůstaly na mnoha místech dodnes zachovány jako svědectví o tradičním způsobu života Slováků.

Slovenský národ má slovanský původ. Úředním jazykem je slovenština. Na jihu Slovenska ale žije i početná maďarská menšina. Téměř tisíc let patřilo Slovensko po zániku Velké Moravy k uherskému státu a je skoro zázrak, že Slováci zcela nesplynuli s Maďary.

Museli také čelit nájezdům Mongolů a později Turků, proto postavili na mnoha těžko přístupných místech těžko dobytné hrady, z většiny z nich jsou už jen zříceniny. Chránily i města zbohatlá dolováním a obchodem. Kromě rud mnoha kovů se zde těžilo i zlato.

V letech 1918-1939 a 1945-1992 žili Slováci v jednom společném státě s Čechy. Po rozpadu Československa v roce 1993 získali Slováci poprvé ve své historii úplnou nezávislost.

Hlavním městem Slovenska je Bratislava. Dominantu města tvoří bratislavský hrad s vyhlídkou na široký Dunaj, po kterém mohou plout i velké lodi. Hrad byl postaven už ve středověku. Po jistou dobu zde sídlili uherští panovníci. Někteří byli v Prešpurku, jak se kdysi Bratislavě říkalo, korunováni královskou korunou.

Na východě Slovenska leží další významné město Košice. Do okolí Bratislavy a Košic se soustředí slovenský průmysl zaměřený na spotřební zboží, chemikálie, ropné produkty a ocel. Důležitými zdroji příjmů slovenské ekonomiky jsou těžba dřeva, zemědělství a chov hospodářských zvířat. Tradiční je pastevecký chov ovcí. V dnešní době se na Slovensku montují automobily mnoha značek. Pravděpodobně se tam přestěhuje i část výroby automobilů Škoda.

Jedinečný slovenský folklór přitahuje do země zahraniční návštěvníky, kteří mohou obdivovat dřevěné stavby i lidovou hudbu a tanec nebo ochutnat typická slovenská jídla - například brynzové halušky a ovčí sýry.

K turistickým atrakcím patří i lanovka na Lomnický štít do výše 2634 metrů nad mořem, cesty plné železných žebříků a řetězů v dolinách Slovenského ráje, šplhání po strmých chodnících v Súlovských skalách, plavba na vorech po Dunajci v Pieninském národním parku na hranicích s Polskem, aquapark Tatralandia a mnoho dalších.